Pár kilometrů za Vlašimí, v údolí řeky Blanice, nalézá se nejstarší česká junácká rezervace. Od autobusu se musí 4 kilometry pěšky, elektřinu by tam marně hledal, jen voda z pramínku zurčí. Tři chaloupky skautské, louka i hřiště, latríny, řeka a klusající koně na stráni. Víc už jen klid, šumění lesa a melodie jarních pěvců. Toť k popisu místa, kam nás zavedla naše nejnovější výprava.

Kalendář ukazuje druhý dubnový víkend, počasí se od Velikonoc umoudřilo a místo sněhových vloček si připravilo krásný jarní víkend. Po většinu času nám na obloze září buď slunce ve dne, nebo hvězdy v noci. Teploty šplhají k dvacítce, jen v noci se stále drží zimní chlad.

I když jsme se opět nesešli v plném počtu, byla nás stále dvacetihlavá tlupa. Protože v tomto počtu se nejde nudit, čas utíkal velmi rychle a program s ním. Nehráli jsme jen hry na louce, v lese či za pochodu (jako třeba sobotní housenky, házenou a další), ale věnovali jsme se také novým dovednostem a poznáním. Světlušky si například vyzkoušely práci s pilou i sekerou, nachystaly oheň a věnovaly se pozorování a vnímání přírody kolem sebe, skautky zase pro změnu rozdělávaly oheň na čas, stavěly si přístřešky v lese a připravovaly se na blížící Svojsíkův závod. Nemohly chybět drobné výlety po okolí, služby v kuchyni nebo večerní zpívání. Největší odvážlivkyně si také dopřály jarní otužilecké koupání. Pokračovat ve čtení →