Světlušky a skautky v Měsíčním údolí

2015-04-10_svetlusky_skautky_07Pár kilometrů za Vlašimí, v údolí řeky Blanice, nalézá se nejstarší česká junácká rezervace. Od autobusu se musí 4 kilometry pěšky, elektřinu by tam marně hledal, jen voda z pramínku zurčí. Tři chaloupky skautské, louka i hřiště, latríny, řeka a klusající koně na stráni. Víc už jen klid, šumění lesa a melodie jarních pěvců. Toť k popisu místa, kam nás zavedla naše nejnovější výprava.

Kalendář ukazuje druhý dubnový víkend, počasí se od Velikonoc umoudřilo a místo sněhových vloček si připravilo krásný jarní víkend. Po většinu času nám na obloze září buď slunce ve dne, nebo hvězdy v noci. Teploty šplhají k dvacítce, jen v noci se stále drží zimní chlad.

I když jsme se opět nesešli v plném počtu, byla nás stále dvacetihlavá tlupa. Protože v tomto počtu se nejde nudit, čas utíkal velmi rychle a program s ním. Nehráli jsme jen hry na louce, v lese či za pochodu (jako třeba sobotní housenky, házenou a další), ale věnovali jsme se také novým dovednostem a poznáním. Světlušky si například vyzkoušely práci s pilou i sekerou, nachystaly oheň a věnovaly se pozorování a vnímání přírody kolem sebe, skautky zase pro změnu rozdělávaly oheň na čas, stavěly si přístřešky v lese a připravovaly se na blížící Svojsíkův závod. Nemohly chybět drobné výlety po okolí, služby v kuchyni nebo večerní zpívání. Největší odvážlivkyně si také dopřály jarní otužilecké koupání. Pokračovat ve čtení

Sešli jsme se u Sedlčan

2015-03-21_strediskova_vyprava_43O víkendu 21.–22. března 2015 se ve skautské rezervaci na Červeném Hrádku u Sedlčan potkaly všechny dětské oddíly z našeho střediska: starší skauti i skautky, mladší vlčata i světlušky a v neděli i benjamínci (Mravenci). Počítáme-li i přítomné dospělé, místní základna a její okolí se tak zaplnily halasem dobré padesátky účastníků.

Zejména v sobotu počasí vysloveně vybízelo ke společným hrám. V jasném jarním dni jsme se venku opakovaně vyřádili a večer stihli kromě promítání historických fotek a zpívání i porci zábavy při společenské atrakci Kufr (připravené skautkami). Nedělní dopoledne vyplnila velká bojovka skautů Safari na poctivé lovce zvířat a nepoctivé pašeráky, která některé náruživé obchodníky vtáhla na celé dvě hodiny i přes sychravé teplotní podmínky. Díky všem zapojeným, byla to po delší době zase společná akce všech!

Pokračovat ve čtení

Vlčata byla na pololetkách se skauty

2015-01-30_vlcata_skauti_06(Desná u Tanvaldu, 30. 1. – 1. 2. 2015)

Po třech letech konečně opět s našimi skauty, a bylo to moc prima – nejenom proto, že vlčat jelo poskrovnu a polovina skautů jsou vlastně ještě pořád vlčata, ale hlavně pro příklad, jak se chovají zkušenější, jejich obětavá pomoc a společné hry. Venkovní koulovačky, stavba iglú, každodenní bobování a nepřekonatelně napínavá hra Ufon. Vlčátka si ve volných chvilkách stavěla z matrací bunkr zvaný „Ďuzna“, v němž si vydržela dlouho hrát. Nutno pochválit hlavního organizátora Čipa, přetékajícího novými nápady a udržujícího konverzaci při stmelování kolektivu. Pirát zase prokázal velké orientační nadání (jako jediný podle buzoly našel sever a v terénu Cyranovu zkratku k bobovacímu svahu a jako jediný si také dokázal sbalit spacák, a to ještě před službou). Ve službě to velmi dobře šlo Ondrovi a Esíkovi, Esík je navíc chytrý a zná spoustu věcí („Tohle je Jižní Amerika, ve které žil Batlička, jehož příběhy si čteme,“ prohlásil při byznys hře Podniky), Ondra suverénně na bobech sjížděl svahy a projížděl nové trasy, Čip, Marťa a Krtek, šťastní majitelé nožíků, skvěle očistili půlené větve budoucího věšáčku od kůry. Krtek svou rozvážnou, usměvavou povahou dotvářel klidnou atmosféru. Škoda pro ty, kteří se této výpravy nemohli zúčastnit, stála za to! Pokračovat ve čtení

Mravenčí výprava za strašidly do Podvinní

Jelikož se světlušky a vlčata účastnili lednového závodu se strašidly ve staré Praze, rozhodli jsme se i my uspořádat v sobotu 11. ledna výpravu věnovanou strašidlům. Tentokrát jsme necestovali nikam daleko, zůstali jsme ve Vysočanech v Podvinní. A protože správný Mravenec pomůže každému, kdo to potřebuje, nesmí se zaleknout ani strašidel, která jsou v nouzi. Věděli jste, že v říčce Rokytce žije vodník? Pomohli jsme mu pochytat dušičky a zavřít je zpátky pod pokličku, a on nás za to odměnil rybkou ze svého chovu. V parku Podvinní se v noci také občas prohání bezhlavý rytíř. Ten nám zase ukázal, jaké to je být slepý a spoléhat se jen na oči svého kamaráda. Na vršku v altánku jsme čarodějnici uvařili léčivý lektvar na bolavá záda. Setnuli jsme všechny hlavy drakovi a zachránili princeznu, král se s námi za odměnu podělil o část svého zlatého sladkého pokladu. Naučili jsme hejkala zpívat písničku, a ten se pak díky tomu oženil s hejkalí slečnou. A nakonec jsme našli ztracená malá strašidýlka, která jsme si odnesli domů. Park Podvinní je plný strašidel. A kdo nevěří, ať tam běží.